Tentokrát se vydáme na místo, které najdete hned naproti pražské zoologické zahradě, do Trojského zámku. Po třech letech se sem můžeme dostat přímo z parku Stromovka přes obnovenou lávku. Podíváme se do celého barokního komplexu, zejména na sochařskou výzdobu jeho fasády a zahradu, která je navržena ve francouzském stylu. Odkud vůbec pochází název zámku, který dal jméno celé čtvrti.
Pohled na Trojský zámek v roce 1936. Kromě kamenného schodiště na fotografii zaujme i kašna s motivem hadů.
Zdroj: Archiv IPR Praha | 1936Šternberský letohrádek ovlivněný francouzskou a italskou kulturou
Trojský zámek vyrostl u řeky mezi lety 1679 – 1685. Barokní stavba zaujme svou červenou barvou a množstvím soch umístěných kolem mohutného vstupního schodiště. Barvu fasády na černobílých snímcích neuvidíte, to je ale o důvod víc jít se na budovu italského architekta Giovanniho Domenica Orsiho sami podívat. Podle jeho plánů byl v Praze postaven také například Profesní dům na Malostranském náměstí. Zámek však nemá pouze jediného autora – ve stejném roce, kdy výstavba sídla rodiny Šternberků započala, původní architekt Orsi zemřel a projekt dokončil Jean Baptiste Mathey.
Druhý z architektů byl významný představitel raného baroka, známý například pro stavbu kostela svatého Františka z Assisi či Jízdárny Pražského hradu. Pro vývoj české architektury znamená jeho vliv mnoho, navazuje totiž na římský klasicismus a francouzský racionalismus, které se u nás později rozvinuly do nespočtu podob. Přinesl některé nové architektonické prvky, jako je ústřední sál v trojkřídlém zámku nebo lizénový rám na fasádách. Jeho typický styl je na Trojském zámku jasně patrný. Francouzský architekt získal vzdělání v Římě, odkud si přinesl svůj klasicistní styl. Do Prahy se dostal s družinou hraběte z Valdštejna, který se z Itálie do českých zemí vracel jako arcibiskup. Matheyho letohrádek je považován za jednu z jeho nejvýznamnějších staveb.
Vchod ze zahrady s dvojramenným schodištěm je zdobený sochařskými výjevy boje olympských bohů s Titány.
Zdroj: Archiv IPR Praha | 1939Vliv honosných vil
Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka si zámek nechal postavit po vzoru příměstských italských vil. Při zahraničních cestách ho oslovily jak samotné honosné budovy, tak nekonečné parky, v nichž se vily ztrácely. Srdcem celé stavby na břehu Vltavy je sál vysoký přes dvě patra, jejž vymalovali Abraham a Isaac Godynové v letech 1688 – 1692. Z něho vede do zahrady kamenné schodiště vyzdobené plastikami od Jana Jiřího a Pavla Heermannových z Drážďan. Výzdoba zpodobňuje boj Titánů s antickými bohy a dále alegorie denních i ročních období a světadílů. Už je možná jasné, proč se celá oblast nazývá Troja. Antické motivy totiž daly vzniknout názvu zámku, který se pak rozšířil na celou oblast.
Sochařsky Titány ztvárnili Jan Jiří a Pavel Heermannové z Drážďan.
Zdroj: Archiv IPR Praha | 1936Inspirace z francouzských zahrad
Zmíněné schodiště s antickými výjevy vede do parku, na jehož podobu byl kladen stejně velký důraz jako na stavbu samotnou. Harmonická souhra zámku s touto zahradou francouzského typu je zásadní pro vzhled celého objektu. Okolní zeleň je geometricky členěná, jednotlivé cesty tvoří při pohledu z ptačí perspektivy hvězdy. Zámecká balustráda je navíc zdobena bustami římských císařů a vázami z pálené hlíny.
Jedním z výjevů je i socha dvou povalených Titánů.
Zdroj: Archiv IPR Praha | 1936V roce 1936, kdy byla pořízena většina fotografií z archivu, zámek patřil již 14 let státu. Poslední soukromý majitel Alois Svoboda ho odkázal Československu u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka a uctění 250. výročí úmrtí J. A. Komenského. Od roku 1989 je objekt v péči Galerie hlavního města Prahy. K zámku s výstavním prostorem přiléhají zahrady, sady, oranžérie a malé bludiště. Za normálních okolností je možné interiéry navštívit od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, do zahrady můžete až do sedmi. Pokud bydlíte v okolí, můžete sem dojít a potulovat se zahradou i za současné nepříznivé situace .
související
